Vinařství
Ubytování
Radar bouřky
Tereze Břeclav - sportoviště
Lednicko-valtickým areálm na kole za jeden den

 Boží muka za Starú Břeclavú

 

Boží muka za „Starú Břeclavú“ jsou státem chráněnou kulturní památkou. Jsou zřejmě nejznámějšími božími muky v České republice. Váže se k nim několik pověstí. Podle jedné z nich byla postavena v roce 1734 na památku pacholka a děvečky, kteří zde byli zabiti bleskem. Boží muka stála na pozemku rolníka Martina Chorváta u bývalé dobytčí cesty, která vedla z Uher přes Moravu do Čech a Německa.

Nad obnovenou památkou dnes drží ochranu Slovácký krúžek ze Staré Břeclavi. Zatím poslední výzdobu nechal v roce 1999 u příležitosti 50. výročí vysvěcení zhotovit starobřeclavský Slovácký krúžek. Boží muka vymaloval podle předlohy z 50. let Tomáš Herman z Břeclavi.

Jsou volně přístupná a leží kousek od letiště u obce Ladná (po pravé straně ve směru od Břeclavi).

Pověst:

Den byl překrásný. Jasně modrá obloha klenula se vysoko nad jihomoravskou nížinou, rozpálenou žhavým červencovým sluncem, na níž se objevovaly již první mandele obilí. Hospodář pravil synovi Jožkovi:“Budeš vázat kolem vozu. Koně sú jakési nepokojné, mosíš na ně dat pozor!“ Jožka vázal kolem vozu a mlatcova žena mu nakládala. Práce pěkně pokračovala. Pilní pracovníci si stírali z tváří velké krůpěje potu, žertovali při práci a sem tam se ozval i nějaký popěvek. Z nenadání se zamračilo nad Pálavou a zahučel hrom. Na obloze se kupily černé mraky a rovinou se přehnal prudký vítr, který ohýbal stromy a začal roznášet posečené obilí. Koně se začaly plašit. Rychle skládat do mandelů, rozkazoval hospodář, který s velkými obavami pozoroval blížící se bouři. Všichni nosí rychle snopy, muži skládají. První kapky deště dopadly na rozpálenou půdu. Na ztemělé obloze se objevují ohnivé klikyháky blesku. Hrom ošklivě duní. Vazači se schovávají do mandelů. Jožka utíká ke koním.“Nechoď na vůz!“ Volá na něj mlatcova žena, schovaná v mandelu.„Tam ťa može zabit hrom!“ Jožka však nedbá, musí byt u koní, aby sa nebáli. Volá na náruční Marušu lichotivými slovy, sedá na vůz a přikrývá se plachtou. Pojednou hrozné zahřmění a rána. Bolestné výkřiky a všem se zjevil hrozný obraz. Vůz v plamenech. Koně se válejí na zemi ve smrtelných křečích. A Jožka? Našli ho již mrtvého. Zaplakali všichni nad nešťastným šohajem.A Rozárka, kterou si měl Jožka po žních brat, ta plakala nejvíce, protože měla Jožku velice ráda. A když na místě neštěstí dal hospodář postavit Boží muka, chodila tam Rozárka denně, naříkala nad nešťastným šohajkem a modlila se za něj.
 

 

Radar bouřky
Lednicko-valtickým areálm na kole za jeden den
Tereze Břeclav - sportoviště